Povídky na přání: >>tady<<
Rozpis povídek na přání: >>tady<<
Chcete si sem vložit nějakou ze svých vlastních povídek: >>tady<<
Seznamte se s naším >>NAPO týmem>>
Dlužím vám povídku, diplom nebo cokoli jiného? Napiště to >>SEM<<
Nej povídky: Konan nemá lehký život (známější jako KNLŽ) >>přečtěte si<<
a Děti luny >>najdete zde<<



Můj skype: kami.enrai

>>DJ Kami aneb písnička na přání?<<


Únor 2014

Update

26. února 2014 v 21:41 | Kami
Vlastně ani nevím, co tady dělám. Začalo to tak, že má spisovatelská spřízněná duše chtěla, abych jí našla nějaké povídkové blogy a já projela svá stará SB a nějak jsem si řekla, že bych vás měla aspoň pozdravit.
Upřímně, když po sobě čtu staré povídky, pohrávám si s myšlenkou blog smazat, ale protože sem každý týden kdo ví proč zavítá něco kolem stovky lidí, pořád to oddaluju. Za tu věrnost vám děkuji, přestože mé dávné psaní nebylo nic extra.
A co nového? No, děti, maturuju vám, podávám přihlášky na medicínu, učím se korejsky a tak nějak přežívám. A taky píšu. Přestože jsem chtěla skončit. To je taky jedna z věcí, co jsem vám už dřív chtěla prozradit, ale protože jsem přešla na k-pop a yaoi, což se neshledává zrovna s pochopením v okruhu mých spolužáků, kteří měli na tento blog přístup, zavrhla jsem nápad dát se adresu na blog, kde jsem nyní hrdou spoluadminkou. Netvrdím, že jsem nějaký velký spisovatel, ale myslím, že jsem se hodně za těch pár let zlepšila, jako se zlepší každý, kdo cvičí a cvičí pořád dokola. Kdyby někdo měl zájem o mou současnou tvorbu, ať nechá v komentářích svůj e-mail, já mu pošlu adresu na své současné povídky.
A co vy? Trochu mě zamrzelo, když jsem zjistila, že většina mých SB blog zrušila nebo ho nechala být, ale odešla. Hold má generace blogerů vymírá. Škoda, byla to krásná léta. A teď bych se asi zase měla ztratit, pořád netuším, co to tu vlastně sepisuju. Mějte se hezky. Vaše Kami